V nejnovějším čísle Doctor Who Magazine poskytl Steven Moffat tři scény, které se používají pro konkurz 12. Doktora. A tak vám je nyní přinášíme v češtině.

Moffat jasně řekl, že tyto scény jsou napsány čistě pro konkurz a že nijak neurčují, jaký bude 12. Doktor či jeho příběhy. 

1. INT. TARDIS
Nový Doktor kontroluje své nové tělo. Clara ho sleduje. Byla to jen chvíle, oba si pořád zvykají.

DOKTOR: Tak dobře, zrak. Není špatnej, trochu modrej. Uši – nejsou špičaté, směřují dobrým směrem, více méně ve stejné úrovni. Obličej… no nějaký mám. Ale ne, fránina!
CLARA: Fránina?
DOKTOR: Smazal jsem fráninu! A moje kuchařský dovednosti a jak se plavou prsa. A hopsání. Ale to je fuk, kdo potřebuje hopsat? Ooh, ledviny, ty jsou zajímavé. Nikdy jsem je neměl – zajímavé ledviny.
CLARA: Seš v pohodě?
DOKTOR: Nevím, vypadám v pohodě?
CLARA: Já nevím.
DOKTOR: Co obličej? Zevnitř se mi zdá v pohodě. Pěkná akce, citlivá. Trochu lehčí brada. Co říkáš?
CLARA: Je… v pohodě.
DOKTOR: V pohodě?
CLARA: Je trošku… no, však víš.
DOKTOR: Ne, nevím. Ještě jsem ji neviděl.
CLARA: Možná, že je prostě nová.
DOKTOR: Nejsi jinak vysoká?
CLARA: Ne.
DOKTOR: Určitě?
CLARA: To tys změnil výšku, to ty ses změnil.
DOKTOR: A koukni na tvůj nos.
CLARA: Co je s mým nosem?
DOKTOR: Byl opravdu roztomilý, miloval jsem jo, měla sis ho nechat.
CLARA: Taky že jo. Je to stejný nos, já jsem pořád stejná. To ty jsi… zregeneroval, nebo jak tomu říkáš.
DOKTOR: Používáš vůni?
CLARA: Jako můj parfém?
DOKTOR: Ano, asi by to mohl být parfém.
CLARA: Vždycky jsi měl rád můj parfém, říkal jsi to.
DOKTOR: Ne neříkal. To byl Doktor.
CLARA: Ty seš Doktor.
DOKTOR: Ano, asi jsem. Budeme si na to muset zvyknout.
CLARA: To teda jo.

2. INT. MŮSTEK VESMÍRNÉ LODĚ
Doktor hledí na Kybervůdce, který na něj zlověstně zírá z obrazovky. Můstek kolem Doktora je zničený a v plamenech.
DOKTOR: Ach, Kybervůdce, ahoj!
KYBERVŮDCE: Vaše reakce, Doktore?
DOKTOR: Ano, mám reakci. Rozhodně mám reakci.  A tady je. Ano, máš v tom moc velký uši! Pardon, pochopil jsem špatně otázku?
KYBERVŮDCE: Navrátíte nám náš náklad.
DOKTOR: Jo, no, dvě věci. První, neukradl jsem ho. Ne, vlastně jsem ho ukrad. Doufal jsem, že když to řeknu, vymyslím velice dobrou výmluvu, než tu větu dokončím. To se nestalo, no, neva. Za druhý, no, za první druhý pokus – to není náklad. To jsou lidské bytosti.
KYBERVŮDCE: Jsou připraveni ke konverzi.
DOKTOR: A já je odpřipravil.
KYBERVŮDCE: Navrátíte nám náklad.
DOKTOR: Ne, to teda ne.
KYBERVŮDCE: Tak si náklad vezmeme.
DOKTOR: To se nestane. A víte, co vám v tom zabrání?
KYBERVŮDCE: Nic nás nezastaví.
DOKTOR (zvedne prst): Řekni to mému prstu. Vidíš ten prst? Hele, co s tím prstem dělám. (Doktor se pohne k obrazovce a začne přes ní kreslit čáru) Kreslím čáru mezi touhle lodí a vámi. Mezi všemi lidmi tady a všemi tvými kovovými lidmi. A tahle čára je kouzelná čára.
KYBERVŮDCE: Kouzla nejsou logická.
DOKTOR: Já vím – není to super? Protože víš co? Všichni lidi tady na té lodi jsou nyní oficiálně pod ochranou této kouzelné čáry. Budu upřímný. Tihle lidi tady jsou trochu otravní. Pořád mají svoje vlastní názory a občas se střídají a mluví místo mě, což je pro každýho prostě nuda. Ale fakta jsou jasná – jsou za kouzelnou čarou a tak už to prostě je. A aby to bylo jasné úplně všem, pokud kdokoliv z vás ušiplesků překročí tu kouzelnou čáru, a to i kdyby náhodou, tak víte, co se stane?
KYBERVŮDCE: Co se stane?
DOKTOR: Já.
 

3. Doktor sedí s malým chlapcem v jeho pokojíčku.
DOKTOR: Říkali ti všichni, že to bude v pořádku?
CHLAPEC: Ano.
DOKTOR: Věřil jsi jim?
CHLAPEC: Ne.
DOKTOR: Šikovnej. Řekni mi co se děje, když se zhasne.
CHLAPEC: Ne.
DOKTOR: Protože se bojíš? (Chvíle ticha) Protože si myslíš, že ti neuvěřím. Protože si myslíš, že ti řeknu, že všechno bude v pořádku, i když víš, že nebude a nechám tě o samotě jako všichni ostatní dospěláci?
CHLAPEC: … ano.
DOKTOR: Koukni se na mě. Jsem dospělák?
CHLAPEC: Ano.
DOKTOR: Super! Jsi první, kterého jsem oblafnul. Podívej, co když ti slíbím, že ti neřeknu, že to bude v pořádku. Co když budu jen poslouchat a pak se pokusím udělat, co můžu, abych ti pomohl, a nikdy ti neřeknu, že to vím líp jak ty. Co na to říkáš?
CHLAPEC: … dobře.
DOKTOR: Dobře. Takže. Zhasneš… a co pak?
CHLAPEC: Pokoj… se změní. V té tmě.
DOKTOR: Tím chceš říct, že je jiný, když ho nemůžeš vidět.
CHLAPEC: Ano.
DOKTOR: Pokaždé?
CHLAPEC: Ano.
DOKTOR: V čem je jiný?
CHLAPEC: Je mokrý. Když se dotknu zdí, tak jsou všechny mokré.
DOKTOR: Myslíš navlhlé? Jako by po nich tekla voda?
CHLAPEC: Ne. Mokré jako pusa.